Nutnost plnit povinnosti spojené s nařízením EUDR se pomalu blíží pro všechny subjekty, kteří dováží nebo obchodující s komoditami jako jsou dřevo, kaučuk, skot, kakao, káva, sója a palma olejná ( a také z nich odvozené výrobky)

EUDR je nařízením EU, což znamená, že jde o přímo použitelný předpis. Jinými slovy, povinnosti vyplývající z EUDR se uplatní automaticky, aniž by bylo třeba je provádět prostřednictvím národního právního řádu. Přesto toto nařízení obsahuje prvky, které jsou spíše typické pro směrnice – obsahuje pouze obecné předpoklady a základní výčet opatření a sankcí, které mohou členské státy ukládat hospodářským subjektům a obchodníkům. O konkrétních opatřeních a sankcích (včetně jejich výše) tak rozhodují jednotlivé státy. První kategorií jsou předběžná opatření, ke kterým nařízení poskytuje minimální pokyny. Jedná se o okamžitá opatření při zjištění možného porušení relevantních komodit či výrobků podle nařízení. Tato opatření zahrnují jejich zabavení, případně pozastavení uvedení nebo dodání na trh či jejich vývoz. Další kategorií jsou nápravná opatření, která musí hospodářský subjekt nebo obchodník přijmout na žádost příslušných orgánů. Tato opatření zahrnují například opravu formálních nedostatků, zabránění uvedení nebo dodání relevantního produktu na trh či jeho vývoz, stažení produktu z trhu či jeho darování na dobročinné účely nebo likvidaci. Pokud hospodářský subjekt nebo obchodník nepřijme tato nápravná opatření, budou zajištěna příslušnými orgány. Je důležité mít na paměti, že nápravná opatření neslouží jako nahrazení sankcí – ty mohou být uloženy vedle nich. Sankce musí být podle nařízení účinné, přiměřené a odrazující. Vzhledem k tomu, že EUDR uvádí pouze minimální výčet sankcí a ponechává konečné rozhodnutí o jejich podobě jednotlivým členským státům, mohou se tyto sankce lišit v rámci Evropské unie. Minimálním okruhem sankcí jsou například pokuty, konfiskace produktů nebo získaných příjmů, dočasné vyloučení ze zadávání veřejných zakázek a z veřejného financování, dočasný zákaz uvádět či dodávat komodity a produkty na trh nebo je vyvážet, a zákaz vykonávat určité činnosti.

V prosinci 2023 byla přijata nová pravidla pro dohodu PEM, jejichž cílem je zvýšit obchod mezi Evropskou unií a sousedními zeměmi v panevropsko-středomořském regionu (PEM). Pravidla původu budou platit od 1. ledna 2025 a způsobí změny všech preferenčních obchodních dohod mezi 24 států, resp. Smluvních stran dohody PEM.

Tato změna pravidel původu se týká: Evropské unie, Islandu, Lichtenštejnska, Norska, Švýcarska, Faerských ostrovů, Turecka, Maroka, Alžírska, Tuniska, Egypta, Izraele, Jordánska, Libanonu, Palestiny (toto označení nelze vykládat jako uznání palestinského státu a nejsou jím dotčeny individuální postoje členských států k této otázce),  Gruzie, Moldavská republika, Ukrajina, Albánie, Bosna a Hercegovina, Severní Makedonie, Černá Hora, Srbsko a Kosovo.

Obchod s těmito zeměmi představoval v roce 2022 přibližně 700 miliard EUR, což je polovina preferenčního obchodu EU.

Tato ustanovení usnadní produktům využívat obchodních preferencí, jako jsou:

• jednodušší pravidla pro konkrétní výrobky, jako je odstranění kumulativních požadavků, prahové hodnoty pro místní přidanou hodnotu, lépe přizpůsobené výrobním potřebám EU a nová dvojitá transformace pro textilie,

• Zvýšení tolerance pro nepůvodní materiály z 10 % na 15 %;

• Zavedení "úplné" kumulace, v jejímž rámci mohou být výrobní operace potřebné k získání původu většiny produktů rozděleny mezi několik zemí;

• Možnost navracení cla (vrácení cla na dovážené součásti) u většiny výrobků.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1115 tzv. „Nařízení proti odlesňování a degradaci půd“ se týká přímo nebo nepřímo mnoha firem. Ke splnění požadavků této legislativy je zapotřebí začít provedením analýzy produktového portfolia, logistiky, obchodních toků, smluvních vztahů s obchodními partnery atd. Následně lze využít sofistikovaných IT řešení, které jsou vytvořeny přimo pro EUDR. Jen je nutné začít řešit tuto problematiku co nejdřív, jelkož povinnost vykazování pověřeným autoritám se blíží. Neváhejte se na nás obrátit!

V roce 2023 vstoupilo v platnost Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1115 tzv. „Nařízení proti odlesňování a degradaci půd“, které nahrazuje Nařízení o dřevě 995/2010 (EUTR). Nařízení se týká komodit jako je  káva, kakao, hovězí maso, kaučuk, sója, palmový olej a dřevařské produkty. Hospodářské subjekty budou nuceni shromažďovat a poskytovat údaje o původu výrobků, resp. dotčených komodit, které jsou obchodovány na území EU. Pro zajištění soulady se všemi požadavky Nařízení je možné využít pokročilé aplikace vyvinuté přímo k tomuto účelu.

V roce 2021 přijala Evropská komise návrh na systém uhlíkového vyrovnání při dovozu vybraných komodit do EU. Nařízení CBAM (Carbon Border Adjustment Mechanism), neboli tzv. uhlíkové clo se týká všech subjektů, které do EU dovážejí ze třetích zemí výrobky ze železa a oceli, hliníku, cementu, elektrickou energii, vodíku, hnojiva, některé prekurzory (aktivní katodové materiály) a omezeně i navazující výrobky (např. šrouby a vruty). Od října 2023 začalo přechodné období, ve kterém již dovozci musí shromažďovat informace o emisích , které vznikají při výrobě dovážených produktů a tato data následně reportovat správnímu orgánu, kterým je celní úřad. Po skončení přechodného období se bude muset navíc každý dotčený subjekt registrovat u CBAM autority a jako schválený deklarant podávat roční hlášení a také platit za emise obsažené v dovezeném zboží. Jedná se o poměrně komplexní problematiku, která se bude velmi pravděpodobně v průběhu času vyvíjet a bude zapotřebí s tím spojený legislativní vývoj pečlivě sledovat.

Současný systém pro sledování produkce a oběhu cigaret a tabáku kručnímu balení v EU, Track and Trace, bude rozšířen o další tabákové výrobky jako například doutníky od května roku 2024. K tomuto datu již musí být případně implementován. Týká-li se tato problematika i vašeho businessu, neváhejte se na nás obrátit s jakýmkoliv dotazem.

V souvislosti s aktuální situací vzájemných vztahů s Ruskou federací byla pro vývoz z EU zavedena přísná pravidla. Evropská komise zveřejnila seznam firem a zboží, na které se vztahují konkrétní sankce. Pro vývoz do Ruska je především nutné sledovat možnost tzv. dvojího užití zboží. Pro podrobnější informace týkající se konkrétních druhů zboží nás neváhejte kontaktovat.

Smlouva o vzájemném obchodu mezi státy EU a ostatními státy Středomoří, státy EFTA (Norsko, Island, Švýcarsko, a Lichtenštejnsko) a Faerskými ostrovy, tzv. PEM konvence, která má za cíl zjednodušit vzájemnou obchodní výměnu mimo jiné systémem uznávání původu zboží, byla v září 2021 opět modifikována. Platí některá nová nebo aktualizována pravidla pro určování původu zboží při použití komponent obchodovaného výrobku, které pocházejí z třetích zemí. Potřebujete-li získat více informací o PEM konvenci, neváhejte se na nás obrátit. 

V září 2021 vstoupilo v platnost nové, přepracované nařízení EU, které se týká obchodu se zbožím tzv. dvojího užití. Jedná se o takové druhy zboží, které je určeno k legálnímu, civilnímu použití, může být současně použito například k výrobě zbraní. Pro obchod s takovým druhem zboží je zapotřebí speciálních licencí, případně splnění dalších povinností. Nová úprava nařízení se týká mimo jiné vývozce zboží dvojího užití. Licenčnímu řízení může podléhat také poskytování softwaru nebo různých souvisejících služeb. Porušení předpisů pro obchod se zbožím dvojího užití znamená riziko vysokých pokut a případně také trestní odpovědnosti. Pro podrobnější informace o obchodu s tímto druhem zboží nás neváhejte kontaktovat.

V souvislosti s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2152 a prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/1197 vstoupí od 1.1.2020 v platnost změny ve vykazování Intrastat. Změny se týkají například kódů povahy transakce, uvádění DIČ odběratele ve směru odesílaní zboží, nebo uvádění země původu zboží. Dále bude zavedena možnost tvz. zjednodušeného hlášení pro zpravodajské jednotky s ročním objemem do 20-ti mil. Kč. Navyšuje se také limit pro souhrnné vykazovaní malých zásilek na 400 EUR.

Ochranná opatření pro dovoz výrobků z oceli a železa do EU jsou prodloužena do poloviny  roku 2024. V souladu s platnou legislativou je ale možné využít částečného, nebo úplného pozastavení cla (suspenze cla) a využít pravidelně se otevírající celní kvóty. O přístup do kvóty musí dovozce, resp. jeho celní zástupce požádat v celním prohlášení. Stanovené kvóty jsou čerpány postupně (metodou FIFO), není tedy možné snížení cla nějakým způsobem dopředu „zarezervovat“. Je-li pozastavení cla podmíněno režimem konečného použití v EU, mohou jej tedy využít pouze subjekty, které disponují povolením tohoto celního režimu. Kvóty lze sledovat na stránkách Evropské komise, v databázi QUOTA.

Při dovozu zboží do EU z třetích zemí nyní zásilky nepodléhají při nízkých hodnotách   (do 22 EUR) clu ani DPH. S platností od 1.7.2021 budou tyto zásilky podléhat DPH. Zásilky do hodnoty 150 EUR budou nadále osvobozeny od cla, budou však podléhat celnímu řízení a bude nutné podávat celní prohlášení. Pro více informací nás neváhejte kontaktovat!

I když se může zdát, že tabákový průmysl zaznamenává klesající trend a stále více spotřebitelů se od výrobků tabákového průmyslu odvrací, opak je pravdou. Především vlivem nových druhů výrobků jako jsou například zahřívané tabákové výrobky typu Heets, celé průmyslové odvětví vzrůstá. Velkým problémem tabákového průmyslu je však nelegální trh. Za účelem eliminace nelegální obchodu s tabákovými výrobky funguje v rámci EU velmi propracovaný systém sledování tabákových výrobků po celé jejich trase od výrobního závodu až ke konečnému spotřebiteli. Díky tomuto systému je možné pouhým naskenováním kódu z balení cigaret vyhledat nejen výrobce, ale také konkrétní výrobní linku, šarži nebo způsob, jakým se výrobek ke spotřebiteli dostal. Zatím není povinností využívat systém sledování Track and Trace například pro doutníky. Od roku 2024 se ale povinnost zapojení do systému Track and Trace rozšiřuje i na doutníky, cigarillos a ostatní tabákové výrobky. Implementace tohoto systému je finančně i časově náročná a zapotřebí splnit mnoho legislativních a technických nařízení. Více informací o systému Track and Trace naleznete na internetových stránkách Evropské komise, případně se můžete obrátit přímo na nás. https://ec.europa.eu/health/tobacco/tracking_tracing_system_en

Situace vzájemného obchodu mezi Spojeným královstvím a státy Evropské unie není stále stabilizovaná a dochází ke zpožděním dodávek. Podle průzkumu uskutečněného mezi 350 manažery logistických a maloobchodních firem dochází ke zpoždění dodávek v řádech několika pracovních dní a déle. Dochází k výpadkům v dodávkách konečným odběratelům, které je navíc provázeno zvyšováním cen. Mnoho firem se také potýká s komplikacemi při vyřizování celních procedur. Při dovozu do Spojeného království ze zemí Evropské unie zatím alespoň platí přechodné období do června 2021, během kterého není nutné ihned při dovozu podávat celní prohlášení. Celní odbavení je možné podávat dodatečně. 

Od ledna 2021 se mění sazby spotřebních daní. Změny sazeb se významně dotýkající především lihu a tabákových výrobků. V případě spotřební daně na cigarety se zvyšuje pevná i procentní část. Se změnami související také další povinnosti jako například změna typu používaných  tabákových nálepek. Změny zákona o spotřebních daních se dotýkají také provozovatelů daňových skladů. Týkají-li se tyto změny také vašich aktivit a potřebujete dopad změn konzultovat, neváhejte se na nás obrátit!

V rámci summitu Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN),  která se konala v polovině listopadu 2020 v Hanoji ve Vietnamu, byla podepsána významná dohoda o volném obchodu. Dohodu nazvanou RCEP (Regional Comprehensive Economic Partnership) podepsalo celkem 15 zemí jihovýchodní Asie spolu s Austrálií a Novým Zélandem. Podle agentury Bloomberg se jedná o největší obchodní dohodu zahrnující trh se 2,2 miliardami obyvatel a celkovým HDP téměř 600 biliónů korun. Dohoda se dotýká také služeb, investic, informačních technologií, e-commerce a autorských práv. 

Přechodné období brexitu skončí k 31.12.2020. Vzájemný obchod mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím se bude řídit dohodou o volném obchodu, nebo v případě, že podmínky této dohody nebudou vzájemně přijaty, bude se import a export řídit podmínkami Světové obchodní organizace. Z celního pohledu je tedy nutné připravit se na standartní celní proces, spojený s případnou úhradou celních dluhů, tedy platbami cla a DPH. Změny se samozřejmě dotknou také spotřebních daní. Bude nutné požádat o přidělení čísla EORI a při dovozu nebo vývozu deklarovat dokumenty JSD a VDD. Obchodní výměna se již nebude vykazovat v systému Intrastat.

Pro subjekty z EU vyvážející nebo plánující vývoz do zemí ESA bylo v květnu 2020 zveřejněno oznámení o prozatímní dohodě mezi státy EU a ESA.

Do 31.8.2020 státy ESA poskytnou vývozcům z EU na produkty pocházející z EU preferenční celní zacházení při předložení osvědčení EUR1 nebo prohlášení na faktuře ve smyslu článku 24 u produktů jejichž hodnota nepřesahuje 6000 EUR.

Od 1.9.2020 bude preferenční celní zacházení umožněno výlučně těm vývozcům z EU, kteří jsou registrování v sytému REX. Nutnost prohlášení na exportní faktuře a limit pro hodnotu produktu ve výši 6000 EUR zůstávají zachovány.

Pro bližší informace nás neváhejte kontaktovat.

Po schválení britským parlamentem již brexitu nic nebrání a Velká Británie tedy může opustit Evropskou unii k 31.1.2020. Po tomto datu se již Velká Británie nebude řídit celními nařízeními Evropské unie. Po brexitu však bude platit přechodné období, které je zatím stanoveno do 31.12.2020. Minimálně do tohoto data se budou obchody s Velkou Británií nadále vykazovat v systému Intrastat. 

Začátkem roku 2020 se mění sazby spotřebních daní, které ovlivňují koncové ceny cigaret a alkoholu. Dosavadní sazby spotřebních daní platily bez změn posledních několik let. Ministerstvo financí se tedy rozhodlo v souvislosti se zvyšováním průměrné měsíční mzdy přistoupit ke zvýšení spotřební daně na cigarety z 27% na 30% u procentní části daně a z 1,46 Kč na 1,61 Kč u pevné části sazby daně. V případě lihu se spotřební daň na 0,5 litru 40% alkoholu zvýší z 57 Kč na 64,50 Kč. Zhruba o 10% se zvyšují také sazby daně pro doutníky, tabák ke kouření a výrobky pro zahřívaní tabáku ke kouření.

1.4.2019 nabyla účinnosti novela zákona o DPH, která se týká mimo jiné způsobu výpočtu daně a s tím související případné zaokrouhlování výsledných částek. Konkrétně došlo ke změně v paragrafu 37 zákona o DPH, vymezující způsob výpočtu daně. Od 1.10.2019 je tedy nutné vypočítávat DPH způsobem tzv. „shora“. Do základu daně se již nezahrnuje částka vzniklá zaokrouhlením úplaty při platbě v hotovosti. Další informace včetně uvedení příkladů jsou k dispozici ZDE  

Evropská Unie a Vietnam podepsaly dvoustrannou dohodu o volném obchodu. Postupně by mělo být odstraněno až 99% všech cel, které jsou nyní při vzájemném obchodu aplikovány. Dohoda o volném obchodu má za cíl odstranit také netarifní, resp. necelní bariéry pro služby a veřejné zakázky a podpoří také ochranu investic. Vietnam je spolu se Singapurem nejvýznamnější obchodním partnerem EU v Asii. Obchodní výměna mezi EU a Vietnamem zahrnuje strojírenské výrobky, telekomunikační technologie, oděvy a zemědělské výrobky.

Otevřeli jsme novou kancelář v Kolíně, v těsné blízkosti celního úřadu. Poskytujeme zde kompletní celní zastupování při vývozu i dovozu, zpracování intrastatu, celní poradenství a vyřízení všech potřebných celních dokumentů. Jsme zde k dispozici každý pracovní den od 8 do 15 hodin, případně podle dohody. Plánujete-li dovoz nebo vývoz u Celního úřadu v Kolíně, neváhejte se na nás obrátit!

Pojem „netarifní omezení“ znamená veškeré obchodní bariéry nad rámec klasických cel, resp. celních sazeb.  Jedná se například o nutnost dokládat při dovozu zboží různé zdravotní, veterinární nebo tzv. „fyto“ certifikáty- rostlinolékařská osvědčení. Netarifní omezení mohou mít také podobu různých technických bariér. Například nutnost maximálního obsahu konkrétního chemického prvku ve výrobku. Netarifní omezení také může znamenat stanovení minimální ceny výrobku nebo nutnost dovážet zboží do země určení přímo, bez překládky ve třetí zemi. 

Problematikou netarifních omezení se zabývá Rada pro obchod a rozvoj se sídlem v Ženevě.  Tým odborníků na mezinárodní obchod shromažďuje data o netarifních omezeních ze 109 států světa a v současnosti posuzuje více než 55 000 položek netarifních celních bariér. 

Netarifní omezení znamenají velké překážky v mezinárodním obchodu, v mnoha případech dokonce zcela zamezují obchodní výměně mezi jednotlivými státy. Cílem  Rady pro obchod a rozvoj je poskytovat platformu pro diskuzi na mezinárodní úrovni, která umožní transparentní sdílení informací o stávajících a nově vznikajících netarifních omezeních a povede k odstraňování překážek v mezinárodním obchodu. 

Podle nařízení vlády číslo 244/2016 Sb, dochází ve vykazování Intastatu k některým změnám. Velmi důležitou změnou je zvýšení limitu, resp. prahu pro status zpravodajské jednotky, jinými slovy pro počátek povinnosti vykazovat Intrastat. Původní výše 8 mil. korun souhrnu dovozu a vývozu v rámci EU se v roce 2019 zvyšuje na 12 mil korun. Znamená to tedy, že subjekty, které limitu 12-ti mil. korun v kalendářním roce 2019 nedosáhnou, nebudou již nuceni Intrastat vykazovat. Také ostatní členské státy EU změnily limit pro Intrastat, jako například Finsko, Dánsko, Rumunsko nebo Bulharsko. Některé státy ponechávají limit na stejné úrovni- Litva, Estonsko, Švédsko.

Další změna se týká případů, kdy je zboží na omezenou dobu odesláno nebo přijato za účelem pronájmu bez změny vlastníka na dobu kratší než dva roky. Je-li předmětné z boží následně zakoupeno nebo prodáno, stane se předmětem výkazu Intrastat, a to ke dni změny vlastnického práva.

Od roku 2020 se také při vykazování Intrastatu počítá s přidáním povinných údajů. Jedná se například o čísla DIČ a deklarovaný původ zboží. Země jako jsou Belgie, Německo, Irsko nebo Portugalsko již tyto změny zakomponovaly do svých národních předpisů.

Celkově můžeme sledovat tendence o co nejvyšší harmonizaci a sdílení dat mezi statistickými, finančními a celními úřady. Zaznamenáváme vyšší četnost kontrol, dotazů a šetření za účelem ověřování řádného vykazování a správnosti poskytovaných dat.

REX je systém registrovaných vývozců, který umožňuje samo potvrzování preferenčního původu zboží, tzv. autocertifikaci.  Systém REX umožňuje registrovaným vývozcům vydat deklaraci o původu na jakémkoliv komerčním dokladu, který umožní ztotožnění daného obchodního případu, předmětného zboží a dotyčného vývozce. Počítá se s tím, že tento systém do budoucna nahradí nynější formu prokazování preferenčního původu v rámci GSP- všeobecného sytému preferencí. Již nyní je systém REX použit mimo GSP, a sice v Dohodě o oblastí volného obchodu s Kanadou (CETA) Japonskem. Nyní se také počítá s využitím sytému REX v Dohodě o oblasti volného obchodu s Vietnamem.

Legislativní rámec systému REX je následující:

• Celní kodex Unie (CCU) - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie
• Delegovaný akt (DA) - Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie
• Implementovaný akt (IA) - Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie

(-zdroj CELNÍ SPRÁVA České republiky,www.celnisprava.cz)

K systému REX přistoupily všechny členské země EU a využívají jej mnoho třetích zemí, jejichž aktuální seznam můžete nalézt zde:

https://www.celnisprava.cz/cz/clo/puvod-zbozi/aktuality/Stranky/2019-rex-zmena-zemi-iii.aspx

Systém REX a celní prohlášení

Pro uplatnění preferenčního zacházení při importu zboží do EU, musí celní prohlášení obsahovat konkrétní údaje. Jedná se i identifikační číslo TIN, případně EORI, správný kód preference a také odkaz na použitou deklaraci o původu zboží. Způsoby použití kódů TARIC závisí na mnoha věcech- jaká je hodnota původního zboží, je-li vývozce zboží v sytému registrován atd.

Každý subjekt, který projde úspěšnou registrací, je uveden ve společném registru. Registraci vydává v České republice místně příslušný celní úřad. Registrovaný vývozce musí vést kompletní dokumentaci o vydávaných prohlášeních o původu a musí být schopen kdykoliv celnímu úřadu prokázat a předložit veškeré dokumenty týkající se původu vyváženého zboží.

Celní úřad musí být také bez zbytečného odkladu informován o všech změnách nebo skutečnostech, které mají na registraci vliv. Subjekt může být také v určitých případech z registrace vyňat, například při porušení celních zákonů, krácení cla, daně apod.

Termín pro brexit se neustále posouvá, nicméně již nyní lze předpovídat jeho případné dopady na celní režimy a vzájemný obchod mezi Spojeným královstvím a ostatními zeměmi. V podstatě se můžeme držet dvou možných scénářů. Jedná se o případný řádný odchod u EU vzájemnou dohodou, nebo tvz. tvrdý Brexit bez dohody.

Brexit s dohodou

V případě dohody mezi EU a Spojeným královstvím bude minimálně na přechodnou dobu zachován současný stav. To znamená, že pohyb zboží bude tvz. „bez bariér“, tedy bez celních formalit, kontrol a všech celně deklaračních procedur. Toto období by případně mohlo trvat až dva roky.

Brexit bez dohody

Nedojde-li k dohodě, Spojené království se stane třetí zemí, samozřejmě včetně jeho zámořských území. Zboží bude potom podléhat běžnému celnímu dohledu a bude podrobeno celním kontrolám  v souladu s nařízením Evropského parlamentu a rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, v platném znění. To v praxi znamená použití všech celních procedur. Předložení celního prohlášení, případně zajištění celního dluhu.

Změny se budou týkat také správy daně z přidané hodnoty a spotřební daně. V závislosti na povaze zboží je možné očekávat také různá omezení z titulu ochrany kulturního bohatství, ochrany veřejného zdraví apod. V takových případech bude nutné zajistit příslušná zvláštní povolení nebo licence.

Seznam takových zákazů a omezení je možné dohledat na stánkách GŘ TAXUD: 

https://ec.europa.eu/taxation_customs/sites/taxation/files/prohibition_restriction_list_customs_en.pdf

Co je zapotřebí zajistit po brexitu pro obchod se Spojeným královstvím zařídit

• Zajistit identifikátor hospodářského subjektu EORI
• Stanovit sazební zařazení (kombinovaná nomenklatura podle celního sazebníku v platném znění)
• Zjistit, jestli zboží nepodléhá netarifním omezením (licence, osvědčení, povolení)
• Zajistit povolení elektronické komunikace s celním úřadem
• Zvážit zajištění případného celního dluhu
• Zvolit správný celní režim (volný oběh, zvláštní režimy)

Samostatným tématem je problematika spotřební daně. Jedná se především o vzájemnou synchronizaci dat ( databáze SEED atd.), správu daňových skladů apod. Informace k tomuto tématu je získat například zde: https://www.celnisprava.cz/cz/Documents/guidance-excise-ongoing-movements.pdf